Jak najít blízkost ve světě osamění?
Příběh o randění, očekávání, zklamání, samotě, ale i o touze po skutečné blízkosti.
Hodně jsme se od sebe vzdálili
Dnešní svět nám nabízí možnosti, jaké dřív nebyly myslitelné. Můžeme se propojit s lidmi napříč světem, poznávat, zkoušet, zažívat. A přesto se nikdy necítílo osamělých tolik lidí jako dnes.
Podle celoevropských studií zažívá pocity osamělosti třetina až polovina mladých dospělých. Každý sedmý člověk ve věku 25 až 40 let se cítí osamělý většinu času. *zdroj zde
Divočina jménem randění
Randění v posledních pár letech? Je to spíš jako orientační běh s překážkami. Dřív jste se seznámili v práci nebo v kavárně. Dnes je to o rychlých volbách. Doprava. Doleva. S nadějí, že mezi tím vším objeví něco skutečnéhého.

Jsou původní koncept vztahu minulostí?
Jedna kamarádka mi řekla:
„V aplikaci mám přes padesát nezodpovězených zpráv. Shoda přijde skoro vždycky. Ale čím víc možností, tím víc únavy. Když už se s někým setkám, zjistím, že vlastně nikdo nic nehledá. Jen něco nezávazného, jen aby nebyli sami. Ale sami stejně jsou.“
Kamarádka, která tohle popisuje, není zatrpklá. Je otevřená, upřímná, laskavá a musím říct i velmi pěkná. Jen už nechce dělat kompromisy s vlastními pocity.
“Chci vztah, který stojí na důvěře. Na klidu. Na sdílení. Chci být ženou vedle muže, který je přítomen. Ne ideál. Ale člověk.”
Zajímají ji příběhy, lidé, jejich motivace. Umí naslouchat. Umí se otevřít. A přesto…
„Otevřu téma budoucnosti – a většina mužů nemá žádnou představu. Nechtějí se vázat. Nechtějí rodinu. Prý je to moc složité, moc zodpovědnosti.“
A tak místo vztahu vzniká něco neurčitého. Ani partnerství, ani volnost. Prostě něco mezi.
Pro někoho to možná stačí. Pro ni ne.
„Chci hezký vztah. Kde je prostor pro ženskost i mužskou roli. Kde se o sebe můžeme opřít. Možná jsem trochu staromódní – ale líbí se mi, když muž dokáže vytvořit bezpečný prostor. Ne kvůli financím. Kvůli klidu. Chci domov. Sdílení. Opravdovost.“
Tohle není stížnost.
Je to tichý hlas, který v sobě dusí čím dál víc lidí. Protože se bojí, že říct nahlas „chci vztah“ je slabost.
Ale možná je to naopak.
Možná je touha po blízkosti ta největší síla, kterou dnes můžeme projevit.
A všimla jsem si, že to nejvíc bolí právě v období, kdy máme všechno. Práci. Svobodu. Volbu. Ale nemáme blízkost.

Svět možností. A přesto samoty.
Statistiky to potvrzují: mladí dospělí v Evropě zažívají nejvyšší míru osamělosti napříč věkovými kategoriemi.
Pocity osamělosti zažívá třetina až polovina mladých dospělých. Každý sedmý člověk ve věku 25 až 40 let se cítí osamělý většinu času. Je to bolest, která není vidět navenek. Ale kterou často neseme uvnitř.
Možná jsme si zvykli na půlku. Trochu pozornosti. Trochu kontaktu. Ale ta druhá polovina chybí.
Co kdybychom si dovolili chtít víc?
Hledat vztah není slabost. Je to odvaha. Přiznat si, že chceme být viděni. Že nechceme jen tak něco, ale někoho. Toho člověka. Skutečného.
Ne ideál. Ne dokonalost. Ale člověka, který zůstane, i když si dovolíme být naplno sami sebou.

Nečekejme ideál. Hledejme opravdovost.
V době, kdy si můžeme vybírat donekonečna, je možná největší odvahou říct:
„Nechci všechno. Stačí mi jeden člověk. Ale skutečný.“
Ne ten, kdo působí nejlépe navenek.
Ale ten, kdo zůstává, když už není co předstírat.
Kdo vás opravdu vidí. A vy jeho.
Pomalu, opravdově a bez masek
Blízkost nevzniká během tří zpráv.
Nevzniká ani z jedné večeře.
Vzniká z prostoru. Z ticha mezi slovy. Z důvěry, která se nedá vynutit.
Vzniká z ochoty nechat se vidět – a vidět druhého.
A to je možná ta největší výzva:
Neztratit se v možnostech.
A místo hledání toho „nejlepšího“ si dovolit potkat někoho, kdo je reálný. Ale také se neztratit se v možnostech. A nespokojit se s málem.

Diskrétní prostor s empatií.
Nejnovější příspěvky
Rubriky
Potřebujete si o tom s někým popovídat?
Možná jste právě v bodě, kdy nevíte, jestli má smysl se dál snažit. Možná jen cítíte, že potřebujete mluvit – beze strachu, bez přerušování, bez hodnocení.
V rámci projektu Naslouchám. Nesoudím. vám nabízím prostor, kde můžete být slyšeni. Můžete mluvit o vztazích, o nadějích i zklamáních. Můžete být sami sebou – bez masek.

Naslouchám lidem, kteří potřebují bezpečný prostor, kde mohou být sami sebou a mohou se cítit přijati takoví, jací jsou. Nabízím možnost odložit starosti, promluvit si nebo jen chvíli nebýt sami.
Více o mně si můžete přečíst v mém příběhu 🙂